rybarske sdruzeni
úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka úvodní fotka

Představuje se vám

Rybářské sdružení České republiky


Specifika chovu ryb charakterizovaná odlišnými postupy ve srovnání s klasickým zemědělstvím včetně živočišné výroby si vyžádala ustavení vlastního profesního sdružení už po vzniku Československé republiky v roce 1918. V tomto roce vznikla Československá ústřední jednota rybářská, která se zapsala do vědomí celé odborné rybářské veřejnosti jako orgán sjednocující tehdejší producenty ryb, výrobce rybářského nářadí a náčiní i obchodníky s rybami. I díky této jednotě se naše rybářství posunulo na špičku evropského dění. Tlak ústřední rybářské jednoty také výrazně napomohl vzniku rybářského školství nemajícího v té době v Evropě obdoby. Podobně lze hovořit o programu centralizované propagace konzumu masa sladkovodních ryb (převzatého následně dalšími evropskými zeměmi), rozvojovém záměru intenzifikace našeho rybníkářství apod. Nicméně, druhá světová válka a poté i nastolená éra zmařily pokračování činnosti této organizace.

Státní rybářství

V roce 1990, kdy se pro naše produkční rybářství začaly rýsovat nové podnikatelské možnosti, se objevily první úvahy nad obnovou prvorepublikového seskupení, ovšem s jinou obsahovou náplní. Na základě těchto podnětů se pak v lednu 1991 sešla skupina iniciátorů s návrhem založit společný profesní orgán chovatelů ryb a drůbeže a zpracovatelů ryb s definovaným posláním a úkoly. Na společném setkání českých a moravských rybářů byl tento návrh akceptován a k tomuto datu lze tedy přiřadit vznik obnoveného orgánu nesoucího název Rybářské sdružení (slovenský chov ryb, produkčně ostatně ne tak významný, zůstával stranou).

RYBÁŘSKÉ SDRUŽENÍ ČR

Základním posláním sdružení, deklarovaným v zakládacím dokumentu, bylo a stále je udržení a posílení pozice našeho mnohostranného, vysoce odborného a prosperujícího produkčního rybářství, adaptace na způsoby rybářského obhospodařování vod v souladu s jeho udržitelným rozvojem spolu s podmínkami životního prostředí, orientace na produkci nutričně i zdravotně hodnotných ryb a rybích výrobků s téměř organickým (biologicky čistým) charakterem, a drůbeže pak s vysokými kvalitativními parametry. Vedle těchto základních a rozhodujících kritérií plní dnešní Rybářské sdružení ČR řadu dalších úkolů (jen namátkou lze jmenovat zpracovávání analyticko-syntetických zpráv o stavu našeho produkčního rybářství, podíl na přípravách podkladů pro legislativní činnost Parlamentu ČR, koordinaci aktivit ve šlechtění ryb a vodní drůbeže, vzdělávací, poradenský a informační servis směrem k svým členům, realizaci společné marketingové strategie pod ochrannou známkou Český kapr, propojování rybářského výzkumu s výrobní praxí, obhajobu prioritních zájmů členských subjektů na veřejnosti, objektivizaci informací o vazbě mezi produkčním rybářstvím a prostředím, zpřesňování podmínek vážících se k společensky nezastupitelným mimoprodukčním funkcím chovu ryb (zejména retence vody, protipovodňová opatření, ochrana přírody, biologická úprava rybniční vody aj.), úsilí na zohledňování neudržitelného působení rybožravých predátorů a mnohé další. Rybářské sdružení ČR zastupuje a prosazuje zájmy svých členů a celého našeho produkčního rybářství v řadě domácích agrárních, potravinářských i jiných organizací, je dlouholetým členem Federace evropských chovatelů ryb (FEAP), má účinnou vazbu i na další evropská rybářská sdružení. Sdružení také vydává v dvouměsíční periodicitě vlastní tiskovinu s názvem Rybníkářství, která přináší informace jak domácí, tak zahraniční provenience. Zárukou za vysokou kvalitu naší rozhodující ryby produkované svými členy je Rybářským sdružením ČR registrovaná již zmíněná ochranná známka Český kapr.

K 1.7.2016 mělo Rybářské sdružení ČR 65 členů. Zastoupeny jsou mezi nimi všechny rozhodující rybářské subjekty České republiky včetně rybářského výzkumu, školství, rybářských národních svazů a organizací služeb.

Prezidentem Rybářského sdružení ČR je Ing. Jan Hůda, Ph.D., předseda představenstva Rybářství Třeboň Hld. a.s. a ředitelem profesního sdružení je RNDr. Michal Kratochvíl, Ph.D.

Činnost a výsledky práce Rybářského sdružení ČR prokázaly, že i tak relativně úzký obor, jakým naše produkční rybářství je, potřebuje integrující instituci zastupující zájmy svých členů a prosazující ideje a práva oboru na veřejnosti i ve státní správě. Prvorepublikové zkušenosti obdobného orgánu stejně jako dnešní praxe rybářských sdružení většiny evropských zemí dokládají, že je to správná cesta.


 

Rybářské sdružení je členem:

·         FEAP – Asociace evropských producentů ryb

·         Agrární komory České republiky

·         Potravinářské komory České republiky

·         Českomoravské drůbežářské unie


FEAP

  Agrární komora Potravinářská komora  Drůbežářská unie