Ryby a zdraví

Na rozdíl od rozporuplných pohledů na četné potraviny je ryba jistotou, na níž se shodují všichni výživáři. Tu označují za produkt, proti němuž nejen že nejsou námitky, ale naopak je pokládán za jeden ze základních kamenů, na kterém by zdravá výživa měla být založena. Hned v začátku je možné poznamenat, že s výjimkou tučného úhoře (ale ten nepatří mezi standardně konzumované ryby) lze o rybách hovořit jako o víceméně vyrovnaném celku; dílčí rozdíly v obsahu tuku jsou snad jediným faktorem, který může jednotlivé druhy ryb diferencovat. Všechna ostatní nutriční hlediska jsou jinak vzájemně vyvážená.

Při výčtu dietetických předností rybího masa je třeba začít právě u tuku. Jeho obsah je v rybí svalovině velmi nízký, nižší než v libovém hovězím masu. To samo o sobě je pádným argumentem pro konzum ryb lidmi pracujícími s omezeným pohybem, dětmi, rekonvalescenty, nemocnými či dlouhodobě ležícími osobami apod.

Nižší podíl tuku v rybí svalovině je ovšem jen jedním z mnoha hledisek. Významnějším kritériem je kvalita tohoto tuku promítaná do zvýšené přítomnosti zejména polynenasycených mastných kyselin. Ty jsou totiž potřebné k redukci sérového cholesterolu a přeneseně tedy ke snížení rizika srdečních infarktů a ischemických chorob obecně. Jde o kyseliny řady omega-3, zejména o kyselinu eikosapentaenovou a dokosahexaenovou, jež patří mezi preventivní látky před poškozováním našeho kardiovaskulárního systému. Ze sladkovodních ryb se nejvyšší objemy těchto kyselin vyskytují zejména v býložravých rybách (tolstolobiku); výzkumy prokázaly, že pravidelný týdenní konzum kolem 200 gramů masa ryb by postačoval k vysoké jistotě infarktové prevence.

Poslední studia efektu těchto kyselin také ověřila, že napomáhají navíc rozvoji mozku dítěte v těle matky, redukují rizika předčasného porodu a vůbec plní v našem těle neocenitelné služby.

Upozornit je možné i na dobrou stravitelnost rybího masa. Ta je dána jeho příznivou strukturou, tedy kratšími svalovými vlákny a zanedbatelným množstvím nestravitelného vaziva. Toho je v rybí svalovině jen 2 až 5 %, tedy zhruba čtyřikrát méně než ve velice kvalitním hovězím. Proto také maso sladkovodních ryb opouští náš žaludek už za 2 až 3 hodiny po požití, tedy za velice krátkou dobu hovořící zejména ve prospěch redukčních diet.

Z pohledu obsahu bílkovin (16 - 20 %) je kapr srovnatelný s kvalitním masem teplokrevných zvířat, bílkoviny rybí svaloviny však mají pro člověka mimořádně příznivé spektrum aminokyselin. Za zmínku stojí i ve sladkovodních rybách přítomná skupina extraktivních látek dodávají jejich masu typickou vůni a chuť, výrazně jemnější ve srovnání s rybami mořskými. Mnohé z těchto extraktivních látek pak navíc ovlivňují produkci trávicích enzymů příznivě působících na naše zažívací ústrojí.

Rybí maso přirozeně obsahuje i celou řadu minerálních látek a vitamínů, ale to jen doplňuje pro naše zdraví optimální složení této svaloviny.

Chov dominantně konzumovaného kapra, odchovávaného členy Rybářského sdružení České republiky tak, že jej téměř lze označit za organický (dříve biologicky čistý či ekologický) produkt, navíc garantovaný i registrovanou ochrannou známkou Český kapr, je založen na v rybniční vodě se nacházející jeho přirozené potravě (drobní vodní bezobratlí, bohatí na přirozené živočišné bílkoviny) doplňované pouze přirozenými obilovinami dodávajícími této rybě energii. I proto je český kapr vysoce jakostní a jeho svalovina pak patří do spektra potravin mimořádně ceněných a příznivě se promítajících do lidského zdraví.